OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Číslo 1, Jaro 2017, Ročník 5

Využití Q metodologie pro konstrukci vlastního měřícího nástroje

František Kalvas

Abstrakt

Stať ukazuje, jak lze využít Q metodu pro konstrukci vlastních měřících nástrojů. Q metoda je komplexní technika sběru a analýzy dat, která se snaží o co nejobjektivnější zkoumání subjektivních pohledů na vybraný objekt. Konstrukce vlastního nástroje pak je velmi podrobně demonstrována na příkladu výzkumu náboženské kolektivní paměti. Využíváme soubor 48 výroků převzatých z denního tisku z let 2010–2013, výběr byl založen na vyhledávání klíčových slov a diskusích členů výzkumného týmu. Výroky se týkají významných osobností, událostí a míst českých dějin a významných svátků, polovina výroků nese náboženskou interpretaci, polovina důsledně ne-náboženskou. Tento soubor výroků hodnotilo 46 participantů vybraných úsudkem, z jejich hodnocení jsme extrahovali dva pohledy na roli náboženství v dějinách a pro každý pohled jsme zkonstruovali jednu Likertovu škálu. Vytvořené škály jsme použili v rámci reprezentativního výběrového šetření, kde bylo v prvním kole dotázáno 1004 respondentů a ve druhém 311 rodičů nebo dětí respondentů z prvního kola. Do prvního kola byli respondenti vybíráni pomocí stratifikovaného náhodného výběru, přičemž strata byla definována na základě kraje a velikosti místa bydliště. Ve druhém kole byly osloveny téměř všechny kontakty získané v prvním kole. Na výsledcích z tohoto šetření prakticky demonstrujeme, že škály zkonstruované díky Q metodě nám umožní postihnout mezigenerační vývoj jednotlivých pohledů, ale neumožní nám změřit, který pohled je ve zkoumané populaci více zastoupený.

KALVAS, F. (2017) „Využití Q metodologie pro konstrukci vlastního měřícího nástroje“. Evaluační teorie a praxe 5(1): 1–34


Postup validizace dotazníku Osteoarthritis Knee and Hip Quality of Life – OAKHQOL

Marie Holubová, Jiří Remr, Jaroslav Pilný

Abstrakt

Hodnotící nástroje užívané ve zdravotnictví jsou v řadě případů převzaty ze zahraničních odborných zdrojů. Výsledky těchto dotazníků jsou v publikacích prezentovány zejména ve vztahu k úspěšnosti léčby a k přínosu dané léčebné intervence pro pacienta. V odborných publikacích chybí informace o tom, jak byl dotazník přeložen a zda byla přeložená verze validizována. Cílem článku je popsat proces validizace dotazníku Osteoarthritis Knee and Hip Quality of Life – OAKHQOL zaměřeného na hodnocení kvality života osob s osteoartrózou a poukázat na klíčové etapy tohoto procesu. Aplikovaný postup sestává z fáze přípravné, pilotní studie a první a druhé fáze vlastního výzkumu. Psychometrické vlastnosti dotazníku byly posuzovány pomocí Cronbachova koeficientu alfa, posouzení paralelních testů (korelace s dotazníkem Short Form 36 Health Survey Questionnaire – SF-36 a s vybranými kódy Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví – ICF/MKF a pomocí explorační faktorové analýzy. Pro využití v praxi je doporučen specifický dotazník OAKHQOL, který řeší konkrétní problémy pacientů s osteoartrózou. Článek poukazuje na kritické momenty procesu validizace, které mohou významně ovlivnit výsledky studie.

HOLUBOVÁ, M., REMR, J., PILNÝ, J. (2017) „Postup validizace dotazníku Osteoarthritis Knee and Hip Quality of Life – OAKHQOL“. Evaluační teorie a praxe 5(1): 35–55


Název případové studie: Nový pohled na hodnocení regionálních disparit v sociální oblasti

Zuzana Palová, Jarmila Šebestová

Abstrakt

Cílem tohoto příspěvku je představit nový pohled na hodnocení regionálních disparit v sociální oblasti. Tento pohled je úzce spojen právě s Evropským sociálním fondem České republiky (ESF ČR), který byl hlavním finančním zdrojem pro snižování sociálních nerovností. Nový přístup je vytvářen, aby byl schopen odpovědět na otázku, zda finanční prostředky z tohoto fondu směřují opravdu do nejvíce potřebných regionů. Provedená literární rešerše odhalila, že žádný z přístupů autorů, kteří se zabývají problematikou sociálních disparit, není přizpůsoben potřebám tohoto fondu. Všechny dosavadní přístupy jsou zaměřeny na sociální oblast ve velmi širokém pojetí. Finanční podpora z tohoto fondu je směřován primárně do oblasti zaměstnanosti. ESF ČR je považován za zásadní prostředek financování cíle sociální soudržnosti v České republice. Nový přístup pro měření spočívá v jeho propojení s hlavními cíli ESF ČR. V rámci příspěvku jsou navrženy jednotlivé indikátory pro hodnocení sociálních disparit v závislosti na jednotlivých cílech ESF ČR v operačním období 2007-2013 v úzké vazbě s jednotlivými operačními programy tohoto fondu. Indikátory byly navrženy tak, aby bylo možné získat reálná data, pro jejich další empirickou analýzu.


Novinky

5.4.2016
Evaltep a ERIH Plus
3.3.2016
Speciální anglické vydání
18.12.2015
Podzimní číslo roku 2015

archív

Kontakt

Redakce ETP
Heřmanova 22,
170 00 Praha 7
220 190 597

Časopis Evaluační teorie a praxe je součástí:

ERIH PLUS